Název

Tasmánie- into the wild

Popis

Tak já vám k tomu něco málo napíšu :)

Takze na Tasmanii jsme se vypravili- v tomto terminu- hlavně kvůli tomu, že jsme se tam měli vidět s Dančou.. (naše kámoška z Perthu) jenomže kvůli špatnému operátorovi a debilnímu signálu, jsme se za celou dobu vůbec nezkontaktovali.. (!) mno nevadí, každopádně to stálo za to!

První den jsme doletěli do Hobartu kde jsme si na letišti pujčili auto, mapu a teď babo raď.. :)A tak jsme dojeli do středu města a dali si startovní kafíčko. Bylo krásný slunečný ráno, a protože už z letadla jsme viděli tu horu nad městem, rozhodli jsme se že to musí být první místo kam zajedem! A byla to nádhera, parádní výhledy na celý město a na členitý pobřeží v okolí.. Takový začátky mám nejradši. Tenhle začátek výletu byl celý ospalý, protože jsme předešlý den oba pracovali do noci..pak jsme se ještě museli sbalit a chytit letadlo, který nám letělo v sedm ráno. No prostě na nás dolehla obří únava, která se taky nastřádala za poslední dny. Takže jsme se nehodlali přemáhat- s pocitem, vždyť máme prázdniny.. a pěkně jsme si schrupli v našem novém pojízdném domečku. Sedačky šly parádně sklopit hodně hluboko.. juchuuu to značilo vyhlídku jakštakš kvalitního spánku na dalši tři noci!
Tak jsme si dali dvacet..:) a pak vyrazili podle pobřeží (východního) nahoru k Lancestonu. Po cestě jsme viděli krásný ostrůvky, plážičky a podobně.. Celou cestu jsme se ládovali ovocem, a bylo nám skvěle. K večíru jsme náš červenej baráček zastavili u devítimílové pláže (tak se jmenovala) a to bylo teda panečku něco.. Dlouhatánská nádherná pláž s bílým pískem.. azurově modrou vodou a ostrovama v dali.. nikdo nikde.. :)jen my dva.. no kdo by si mohl přát víc na Valentýna večer když nad tím tak přemýšlím..no ne že bychom to plánovali dopředu, nebo že bychom to snad nějak slavili.. No podle fotek můžete vidět, jak jsme toho využili.. byla to soutěž o nejlepší fotku ve vzduchu.. No a ono jako odrazit se z písku do výšky po desáté, po dvacáté.. třicáté .. není sranda! takže mě pak druhej den bolelo celý tělo..ale byla to bomba! Písek sice všude ale who cares že Tomík teda jasně vyhrál.. vypadá tam jak z Karate Kid .. Na závěr jsme si pustili filmik na pc.. a romantika byla u konce :).
Další den ráno idilka pokračuje.. Ze spacího rovnou do plavek a jde se blbbnout..! ani to nebylo tak ledový Dalo by se tam válet celej den, ale zvědavost nás táhla kupředu.. Po cestě jsme se zastavili na ostrůvek, na který se dalo za odlivu dostat pěšky..No za přílivu asi taky, ale nejspíš ne suchou nohou :D. Měli tam být tučňáci, ale myslím že to co jsme nafotili jsou spíš nějací ptáci Dál jsme se podívali trošinku do "hor" (spíš kopečků, když to srovnám s tím, co přišlo potom) a tam jsme si udělali menší tůru na kopec.Viděli jsme asi tři klokany a pak hlavně jejich a králičí bobky Taky co nás zaujalo byly spadený stromy obřích rozměru.. Ty tam musely ležet už kolem desítek let. Tak nám po cestě pořád vrtalo hlavou, jakto že už tam potom nenarostly znovu? Kdo ví?
Čas utíkal hrozně rychle a tak jsme chtěli dorazit v noci co nejdál. Řízení takhle v noci není žádná lahoda.. Ti klokani tam prostě stáli u silnice a vyloženě čekali na to až je přejedem..No ne tak úplně Jednoho měl Tom tak na pul metru :(. Dorazili jsme na nějaký odpočívadlo s výhledem a začalo pomalu pršet.. ach jo. Ráno to samo.. stále poprchávalo a výhled? mlha nevadí, stejně nám došli baterky do foťáku. Dojeli jsme do Lancestonu (druhý největší město) a zašli do foodcourtu (jídelny) kde jsme si pěkně dobili battery:) stále toho bylo spousta před náma, ale čas nějak rychle utíkal.. Další zastávka byla na jednom výhledu do nádhernýho údolí.. a Pak následoval jeden z hřebů celé výpravy! Ochutnávka místního medu! Mňam! Špachtličkou jsme si mohli vybrat z asi třiceti druhů!!! Paní povídala, že můžeme ochutnat klidně všechny jestli chceme aby nás bolelo bříško.. Hádejte jak to dopadlo Dále byly před náma Cradle Mountains...Bohužel jsme se nedostali k tomu místu, který bylo vyfocený na všech pohlednicích..ale ono to možná ani nevadilo, protože byla všude děsná mlha..
V noci jsme se za deště dořídili k obrovskýmu jezeru ve středozemí, kde jsme to pro ten den zabalili. Ráno naštěstí svítilo sluníčko a tak jsme si udělali procházku k dalšímu jezírku.. K snídani byli sušenky.. no pohodička pak jsme rozhodli náš poslední čas investovat do vodopádů s pralesem.. Všude okolo byli obří stromy, který dosahovaly až 80ti metrů.. Fíha! Vodopády byly super..stejně tak jako snaha se nacpat do jedné fotky s osmdesátimetrovým stromem!
Ještě jsem se po cestě zpátky chtěli zastavit v "rezervaci" pro místní zvířátka, abychom teda konečně viděli toho Tasmánskýho čerta..ale nějak se nám to místo nezdálo. Jmenovalo se to. Something wild.. měli tam asi tři oplocený výběhy pro zvířátka a to bylo vše.. a chtěli za to 16 dollarů.. A tou dobou jsme si řekli že si raděj za to koupíme dobrej oběd! Do Hobartu jsme dojeli asi tři hodinky dřív než bylo potřeba a v autě bylo ještě trocha benzínu, tak jsme se ještě stihli mrknout na Port Arthur..Bylo by to určitě krásný..jen kdyby do toho nepršelo Udělali jsme pár fotek a frrrr zpátky na letiště.
V Hobartu a Lancestonu- jedině tam by trochu signál, tak jsem napsala Danči rezignovanou sms, že už to teda asi nestíháme to potkání se po pul roce.. a Ona mi na to volá- hej Jani, my jsme zrovna v Hobartu! a tak holky dojely aspoň na letiště :)

that´s the end of the story

Nastavení